Přestože je Spiel veletrhem zábavy, her a potěšení, pro nové deskové hry i jejich tvůrce a vydavatele jde o velmi tvrdou zkoušku. V množství her, které se každý rok na stáncích objeví, nestačí být průměrný. Musíte v něčem vynikat! Excelovat a magnetizovat celou herní scénu, aby jste nezapadli a vaše hra neskončila odpočívajíc ve stozích na paletách zapomenuta uvnitř potemnělých skladišť a kumbálů.
Hexcalibur pro mě vystihuje jednu z hořkosladkých pilulek, které při každé návštěvě festivalu okusím. Díky závalu návštěvníky se ve skupince couráte po přeplněných halách a mlsně pokukujete k čemu byste zasedli. Míjíte pomenší stánek se sympaticky vypadající hrou, kterou vysvětluje velmi sympatický mládenec. Proč nezasednou? Řeknete vzájemným unaveným pohledem. Nechci být prorokem špatných zpráv, ale herní zážitek naznačuje, že jde o zajímavou, ale jen průměrnou hru.
Hexcalibur rozhodně není špatná hra, ale také to není hra, která by mě zaujala na první dobrou. Kdyby jsem neměl mnoho her na hraní k dispozici, kdybych ji samotnou měl doma k dispozici a navíc by se naskytl někdo, kdo by byl k dispozici a navrhl by mi, že si ji můžeme zahrát … rád si ji znovu zkusím. Ale těch kdyby je příliš mnoho a proto se ke hře asi už nikdy nedostanu. Nicméně hra má zajímavý koncept přípravy armády a následného boje o teritoria. Pokud se vám líbí kombinace fantasy settingu a artušovské Anglie, můžete se vydat s Oskarem na krátkou střípkovitou prohlídku hry ze španělské provenience SD Games.
Oskar & @lladjex
